Počítačové hry nezřídka bývají považovány osobami neznalými a sveřepými za neblahý únik od reality a za snahu žíti ve fiktivním světě, před čím je třeba nebohá dítka chránit. Pokud by se nějaká hra měla pro hráče stát kandidátem k tomuto odvážnému a progresivnímu kroku, byl by to právě The Elder Scrolls IV: Oblivion
Důvod je prostý. Hlavní devízou hry The Elder Scrolls IV: Oblivion je její rozloha, propracovanost a monumentální velikášství. Je zde skoro vše, co pořádný dobrodruh ke svému životu potřebuje. Doslova stovky dungeonů, questů i postav, se kterými můžete zapříst řeč. Jsou jde města i zapadlé vísky. Chrámy, osady i svatyně, kde můžete obětovat rozličné předměty a plnit deadrické úkoly. Budete se procházet po vonících loukách, hlubokých hvozdech i po zasněžených horách. Můžete masakrovat nemrtvé i plížit se kolem stráží a postupovat v cechovním žebříčku. Jsou zde snad stovky obchodů, které můžete přes den navštěvovat a v noci vykrádat. Můžete se stát upírem i hrdinou. Mágem i bojovníkem Arény. Můžete si vytvářet vlastní kouzla, očarované zbraně i alchymistické lektvary. A v neposlední řadě si zde můžete koupit a vybavit několik domů, kde po nesčetných dobrodružstvích složíte své unavené kosti a zkrvavená roucha a ulehnete spánkem spravedlivých. Nebo spánkem bezcharakterní svině, to je na vás.
Oblivion je skutečně obrovská hra, zvláště pak v Complet edici, která obsahuje oba datadisky. Z nichž ten druhý, tedy Shivering Isle, by velikostí klidně zastínil jiné plnohodnotné hry. Proč se tedy takto úžasná hra nevyjímá na vrcholu všech možných žebříčků? Proč nestojí na pomyslném piedestalu kvality a proč nemají hráči slzu nostalgie v oku, když o ní zapředou řeč se svými kamarády? No, někteří to tak mají, ale zas tak moc jich nebude. Oblivion je dobrá hra, ale po delším hraní a zevrubnějším pohledu vám začne docházet, že je přeci jen trochu plytká. Většina dungeonů nemá s příběhem či jakýmikoli questy ni společného a jsou jen změtí chodeb, pastí a nepřátel, byť poměrně atmosféricky vytvořených. Mnoho NPCček vám rovněž neřekne nic moc objevného a zajímavého a samotný hlavní příběh také není kdo ví jak dechberoucí. Ano, pořád tu jsou stovky vedlejších questů a ty jsou často originální a zajímavé, ale nějaká silnější příběhová nit, která by se táhla celou hrou, by tomu všemu dodala větší řád a ponoukala hráče jít vpřed. Nechápejte mne špatně, Oblivion je skutečně hodně dobrá hra, ale občas mi přišlo, že v té obrovské záplavě všeho možného se trochu rozmělňuje nutkání a touha hrát dál a jít za nějakým cílem.
To je pochopitelně pouze můj subjektivní názor a vůbec bych se nedivil, kdyby s ním čtenář nesouhlasil. Má na to právo. Ostatně jistá plytkost a nedostatek lákadel k dalšímu postupu se dá vytknout skoro každé hře a jen obtížně se to vyvrací. Důležité je si uvědomit, co od této hry čekáte. Pokud máte slabost pro obrovské a otevřené světy, propracovaný RPG systém s mnoha vlastnostmi a statistikami, nepřeberné množství možností a variability, tahle hra vás uchvátí a dostane do kolen. Pokud se naopak rádi necháváte okouzlit originálním příběhem a košatými dialogy, možná zde nebudete zcela ve svém živlu. Ale většina hráčů asi touží a má ráda obojí a pro ně bude tato hra rozhodně zábavná.
Stručný souhrn
- Vytvořil - Bethesda Game Studios v roce 2007
- O co jde? - First person RPGčko v otevřeném fantasy světě
- Klady - Velikost světa, RPG prvky, mnoho dobrých questů
- Zápory - Po delším hraní trochu plytké, plno bezduchých dungeonů, jednoduché rozhovory, možnost snadno získat schopnost přes 100% chameleon
- Odhad ideální konfigurace - Ani nevím. Verze z GOGu mi běžela na čtyřjádrovém Skylake, GTX 950 a 64GB RAM bez problémů
- Verdikt - Milovníci obrovských světů a zdánlivě fungujícího sociálního ekosystému budou nadšení
- CeBrkovo hodnocení - Spadá do kategorie Ostaní hry
- Datum vzniku recenze - 30. 1. 2018
- Poslední úpravy - 30. 1. 2018