Víla

Jasné Slunko krásně hřeje,
jaro přišlo do kraje,
stromek se ve vánku chvějě,
tráva ještě mokrá je.

Čirá voda v jedné tůni,
hází jasné odlesky,
květy mají sladkou vůni,
zapomeňme na stesky.

Pod jabloní děvče mladé,
plete z květin věneček,
v tváři hrají barvy zdravé,
tráva lechtá zadeček.

To je krásný Zemský svět,
vidím lézti stonožku,
dívka trhá další květ,
nemá ani ponožku.