Temný spánek,
noční můry,
ani vánek,
jen hlas z hůry,
děsné zvuky,
spousta strachu,
ostré hluky?
Uteč brachu!
Nitky zvolna rozplétám,
mozaiku si skládám,
osudy tu nalézám,
zbytek jenom hádám.
Zvláštní forma života,
kolektivní vědomí,
zabila i pilota,
kdo ho má na svědomí?
Shodan mění chování,
co se to tu děje?
Kdo slyší mé volání?
Ona se mi směje!
Rapír třímám v rukách,
na zádech má puška,
chcípni Shodan v mukách,
moje přesná muška!
Virtuální realita,
Shodam na mne nestačí,
rozpadá se integrita,
všechno je však jinačí.