Voníš jako vzpomínka,
na dny plné mládí,
když slunko žhlo jak kamínka,
a čas tak rychle pádí.
Co včera bylo zážitkem,
se dneska z mysli ztrácí,
jak trává spáslá dobytkem
či odlétající čápi.
A ty se opět usmíváš,
a voníš jako kdysi,
kdy smích byl ten náš pršiplášť,
a já měl dětské rysy.
To třešně zrály v korunách,
dnes ve slevě jsou v Lídlu,
a večer barvy jako nach,
byl časem večerníčku.
Jsi krásná jak tvá povaha,
jak stromy v plném květu,
já svléknul bych tě do naha,
jen znát tu správnou větu.