Občas se stávají věci, které nejen že zůstanou v podvědomí lidí, jako zářivý bod v moři šedého průměru, ale které dokonce zasáhnou i do lingvistického vývoje jazyka. A to je i případ hry, jenž se hrdě jmenuje Fallout. Když si ti méně jakykově vybavení jedinci (mě nevyjímaje) podívají do anglicko-českého slovníku, shledají, že "Fallout" znamená "radioaktivní spad". Velice výstižný název pro tuto hru. Troufám si ovšem tvrdit, že každému kdo tento skovst hrál, se při vyslovení slova Fallout nevybaví v šedé kůře mozkové slovníkoidní definice, nýbrž právě tato hra. Rovněž si troufám tvrdit, že společně s oním vybavení mu též přeběhne mráz po zádech... a to velice příjemný mráz. Pro ty, kdož zatím neměli tu čest se s touto hrou seznámit, se zde pokusím zformulovat písmena a potažmo slova do útvarů, které by co nejlépe vystihovala nejen hlavní rysy Fallouta, ale i mé pocity během hraní.
Na začátek by se asi hodila nějaké ta strohá fakta, pro ty jedince, kteří nemají dostatečnou fantazii na to, aby si z přiložených screenshotů utvořili ucelený a postačující obrázek o hře. Možná se to bude někomu zdát trochu zpátečnické, ale já se domnívám, že ze screenshotů se hodnotit hra nedá... ačkoliv jsou "hráči", pro které je grafika hlavním ukazatelem kvality.
Fallout je hardcore RPGčko, které je časově situováno do postapokaliptického prostředí po nukleární válce, a polohově do severní ameriky. Fallout je tedy sci-fi RPGčko, což slibuje v početní převaze fantasy RPGček celkem neokoukané možnosti a herní situace. Jedním z hlavních rysů každé pořádné Role playing game je vývoj postavy. V zásadě existuje dvě možnosti, jaký "vývojový strom" do hry implementovat. Za prvé je zde možnost, vytvořit si vlastní RPG prvky. To sebou sice nese obtíže při jemném vybalancování a vyvážení rozličných cest, kterými se může hráčova postava rozvíjet, ale na druhou stranu mohou tvůrci "ušít" vývoj postavy přesně na míru své hře. Druhá možnost je prostě a jednoduše použít nějaký léty osvědčený herní systém. A to je cesta, kterou se lidé v Black Isle vydali. Nebudu vás dlouho napínat a rovnou vám zdělím, že Fallout se řídí RPG pravidly Gurps. Nevím jestli jste se nekdy s tímto systémem setkali, v případě že ano, jistě mi dáte za pravdu, že je to asi nejpromakanější a nejkrásnější RPG systém, který byl v nějaké hře kdy použit. Krása Gurps pravidel, implementovaných ve Falloutu se dám srovnávat snad jedině s krásou ženy. Základem je sedm primárních vlastností (základem Gurpsů, ne žen), mezi které si na začátku hry rozdělíte předem daný počet bodů a které budou určovat základní vlastnosti vaší postavy. Každá tato vlastnost může nabývat hodnoty od 1 do 10. Konkrétně se jedná o sílu, vnímání, odolnost, charisma, inteligenci, agilitu (někdy se říká hbitost) a štěstí. Těmto prvotním vlastnostem doporučuji při tvorbě postavy věnovat mimořádnou důležitost, protože během hry nejdou příliš měnit a měli by vystihovat styl vašeho hraní, který chcete preferovat. Jistě není třeba příliš zdůrazňovat, že chce-li někdo hrát za chytrou postavu, která se ze všeho vykecá, měl by investovat body převážně do inteligence a charisma. Naopak, má-li někdo v úmyslu hrát za vraždící mašinu, která bude preferovat težké zbraně, nebo boj na blízko, asi nebude moc moudré šetřit investicí do síly a odolnosti. A tak dále. Každý si jistě dokáže vymyslet spoustu postav a ještě větší množství různě rozdělených bodů do primárních vlastností. Kdo by se domníval, že tím již mám postavu hotovou, šeredně by se zmýlil. Další možnost jak formovat svou postavu, jsou dovednosti, kterých je rovných 18. Patří mezi ně bojová (boj beze zbraně, střelné zbraně, energetické zbraně, atd...), intelektuální (věda, opravování, řeč, atd...), zlodějské (otvírání zámků, pasti, plížení, atd...) a ostatní (doktor, zálesák, atd...). Z těchto dovedností si mustíe vybrat 3, které dostanou jednorázový bonus 20% a během hry se vám budou zdokonalovat 2x rychleji. Jejich zálkadní hodnoty nejsou pro všechny postavy stejné, ale řídí se podle hodnot výše zmíněných primárních vlastností. Další možností, jak ještě více utvářet svou piplanou postavu k obrazu svému, jsou volitelné vlastnosti (rysy), jejichž počet se ustálil na 16-ti (můžete si zvolit maximálně 2) a které propůjčí vaší postavě nějakou speciální vlatnost a zároveň i postih. Nutno podotknout, že ony vlastnosti a postihy jsou dost různorodé, takže snad uvedu jeden příklad za všechny. Například rys rychlostřelec vám umožní střílet vícekrát za kolo, díky tomu, že každá zbraň vás bude stát o jeden akční bod méně (později vysvětlím), ale na druhou stranu nebudete moci používat mířené výstřely (rovněž později uvedu tápající do obrazu). Tento rys se dost hodí pro postavy, které budou používat težké zbraně, jenž stejně nemohou využívat schopnosti mířených výstřelů... což je logické, představa, že někdo někomu v boji míří plamenometem do oka, je celkem "zvláštní" :-). No a na závěr si ještě vyberete jméno, věk a pohlaví a šup do hry. Během samotné hry získáváte zkušenostní body, jak jinak, než za plnění questů, zabijení nepřátel (vlastně i přátel), nebo za úspěšné používání některé schopnosti (doktor, otevírání zámků, atd...). Tyto body se vám střádají a když se nastřádají do určité hodnoty, postoupíte o jeden level. Jak asi tušíte, to je radostná událost, protože se vám zveden počet životů (v závislosti na vaší odolnosti) a získáte určitý počet bodů (v závisloti na inteligenci), který si můžete rozdělit mezi již podrobně probraných (možná až moc) 18 schopností. Poslední věcí, kterou je třeba zmínit jsou perky, mezi kterými si vybíráte každý třetí level, a která silně připomínají rysy až na to, že nemají negativní stránky. Počet těchto perků je vskutku obrovský a jejich dostupnost závisí na levelu vaší postavy a vašich všech možných vlastnostech (napříkald perk na zvýšení šance na kritický zásak dostanete jen tehdy, když budete mít štěstí alespoň na 6-ti). Přemýšlení kdy, proč a jak dosáhnou toho kterého perku si není třeba lámat hlavu, prostě budete hrát a necháte se překvapovat, co na vás jednou za tři levely "vyskočí". :-)
Po troše toho teoretického úvodu snad přikročíme k samotnému hraní. Hra ve své podstatě začíná úvodním intrem, které vás zasvětí do postnukleárních reálií Falloutu. Nikdo už vlastně neví proč a kdo začal válku, jen jedno je jisté, neexistuje žádný motiv, důvod, ani omluva pro rozpoutání tak strašné devastace celé planety. Nebýt včasného budování protinukleárních krytů, jenž se nazývaly Vaulty a byly rozpostřeny po celých státech, jistě by na povrchu nepřežila žádná rozumná forma života. Ale stalo se, vyvolení obyvatelé těch několika málo Vaultů žili po desítky let zcela izolování hluboko pod povrchem, čekajíc na dobu, až bude na zemi opět obyvatelno, kterou stejně nemohli nijak určit. A tak čekali a čekali a nebýt jedné neštastné události, jistě by čekali až dosud. Leč stalo se. Jednoho neblahého rána se porouchala elektronická součástka, které nemohla být ani opravena, ani nahrazena jinou... náhradní totiž nebyla. To by jistě nebylo nic tak strašného, kdyby se nejednalo o vodní čip, bez kterého byla celá kolonie v koncích. Nezbývalo než vyslat toho nejschopnějšího jedince na povrch, s úkolem najít a vrátit se s vodním čipem do 150 dní, po které mohl Vault 13 s notnou dávkou šetřivost ještě vystačit s rezervní vodou. Asi není třeba zdůrazňovat, že tím nejschopnějším jedincem jste vy. A tak stojíte sám (sama) se skrovným vybavením přede několik metrů tlustými hermetickými "dveřmi" v tmavé jeskyni se zdánlivě prostým cílem. Nalézt funkční vodní čip a jediné vodítko kde ho hledat je předtucha, že by snad ostatní Vaulty mohli mít jeden rezervní. Nezbývá než vyrazit vpřed za chladných výstřelů primitivní pistole, jejíž nezaměnitelný zvuk se rozléhá spolu s pištění agresivních krys všude kolem, směrem k Slunečnímu svitu. Poprvé v životě vidí vaše postava pravé přírodní světlo, které zvěstuje že jste již na povrchu a musíte se připravit na několika denní cestu přes nehostinou pustinu do Vaultu 15, což je jediná poznámka na vaši mapě. Cestou však narážíte na neznámou osadu, ve kterém se pomalu a jistě začne roztáčet klotoč questů, rozhovorů, pátrání a akce.
Osobně se domnívám, že jednou z nejdůležitějších vlastností všech kvalitních RPGček, které chtějí hráče pohltit a vtáhnou do děje, jest kromě kvalitního příběhu, co největší volnost a svoboda hraní. Konkrétně mám na mysli hlavně volnost v rozhodování kdy a kam se vydám a jak který úkol budu řešit. První zmíněnou svobodu "cestovatelskou" řeší Fallout vlastně dokonale. Když vyjdete z nějakého lokace na její úplný kraj, hra se přepne do "cestovatelského modu", ve které jste vidět jako malinkatý křížek na mapě bývalých USA a můžete klidně nazdařbůh vyrazit kam vás to jen táhne. Na začátku hry je celá mapa černá, ale jak po ní cestujete postupně se odkrývá a vy máte možnost takto nalézat jednotlivé lokace. Ovšem mnohem elegantnější je místo mrzkého plýtvání drahoceným časem, chodit na jisto do měst, o jejichž existenci jste se dozvěděli z nějakého rozhovoru a které jsou spojeny s určitým úkolem. Tímto způsobem prolezete všechno mnohem rychleji. Druhá mnou zmíněná svoboda v tom, jak řešit jednotlivé problémy, které před vás postaví nehostiný a drsný postnukleární svět, je promyšlená takřka stejně dobře jako ta cestovatelská. Už při mém popisování RPG pravidel Gurps vám asi bylo jasné, že všechny ty dovednosti a vlastnosti musí mít ve hře nějaké uplatnění, jinak by bylo zbytečné je vůbec do hry zahrnovat. Chcete si pořídit drahé brnění a nemáte dostatek peněz? Žádný problém pro charismatickou kočku s vysokou schopností obchodování, která si svůdně pomrkávajíc omotá slintajícího obchodníka kolem svého ukazováčku a koupí si kdejaké hi-tech serepetičky za směšný peníz. Ovšem i obratný dobrodruh s body investovanými do zlodějiny si s předraženým obchodníkem ví rady a pořídí si stejné vybavení ještě levněji. Nemůžete odevřít zamčené dveře? Vyhoděte je do vzduchu! Nejste dost schopni splnit úkol pro zloděje? Bonzněte je chlupatým! Nejste schopni prostřílet se do základny plné mutantů? S dostatečnou vysokou inteligencí, charismatu a schopností řeči, jim nakecáte, že jste tajný mutant na ještě tajnější cestě za nejtajnějším posláním a nechají vás chodit sem a tam zcela volně. Jste příliš líní řešit problémy s vodou v Necropolis pro místní ghouly? Zabte je, ať dají pokoj!
Už několikrát jsem zde zmiňoval boj, který je v některých situacích nevyhnutelný a tudíž je rovněž nevyhnutelné si zde o něm něco málo napsat. Každému kdo už oddělal několik myší při hektických klikacích orgiích v hrách typu Diablo II, jistě přijde v hod fakt, že souboje ve Falloutu jsou tahové a tudíž poklidné, strategické a zábavné. Když na vás někdo zaútočí, nebo vy sami v spravedlivé snaze přetvořit svět k svému obrazu, začnete boj, hra se přepne do tahového modu, ve kterém se všichni zůčastnění střídají v provádění bojových (vlastne i nebojových) akcích. Když na vás dojde řada, máte neomezeně času na rozmyšlenou, co vlastně budete dělat a tak se vám rozhodně nemůže stát že něco zbrkle "zCeBrčíte". To už samozřejmě neplatí o počítačem řízených protivních (nebo spolubojovních), kteří začnou provádět své činnosti okamžitě jak na ně přijde řada a vy se můžete kochat jejich chabou snahou o vaší anihilaci, popřípadě s otevřenou pusou sledovat jejich úspěšnou snahu o vaší anihilaci. Počet činností, které mohou jednotlivý aktéři během boje provádět, zavisí na počtu jeich akčních bodů (ten se odvozuje od agility). Například máte-li agilitu na 10 (silně doporučuji), máte shodou okolností také 10 akčních bodů, jenž můžete utratit za rozličné činnosti. Výstřel z bežné puškovité zbraně stojí 5AB (akčních bodů), mířený výstřel, či dávka obvykle 6AB, nabití zbraně 2AB, otevření inventáře 4AB, chůze o jeden "krok" 1AB, otevření dveří "už nevim kolik" AB, atd. Máte-li dostatek akčních bodů a vysokou hodnotu toho kterého typu zbraně, můžete zkusti překvapit protívníky mířenou střelou do jednotlivých částí těla. Šance na úspěšný zásah se samozřejmě snižuje, ale na druhou stranu způsobí cílené zásahy na nepřátelích mnohem brutálnější zranění a s trochou štěstí můžete protivníka i zmrzačit. Snad ani není třeba vás příliš přesvědčovat, že supermutant, který bojuje na blízko, vás se zlomenou nohou asi nedohoní. Stejně tak nepřátelský sniper s poškozeným zrakem již není tak nebezpečný. Boje jsou opravdu zábavné a rozhodně se nedá říct, že jde jen o to "odklikat" bezmyšlenkovitě několik výstřelů a jít domů. Naopak. Při každém jen trochu drsnějším boji se vyplatí prozkoumat jednotlivé nepřátele a nejprve likvidovat toho nejnebezpešnějšího. Například když mě v pustině překvapí 5 supermutantů a já vidím, že tři z nich jsou vyzbrojeni pěstmi, jeden rotačákem a jeden zákeřník mi takřka dýchá na záda s plamenometem, okamžitě mířím onomu pyromanovi sniperkou do nohy a za zbylé AP si fikaně stoupám tak, abych byl kryt "pěstním" supermutantem před rotačníkem. Nepřátelé jsou docela chytří a dokonce mají tu schopnost sbírat věci po svých mrtvích kolezích, ale nejsou zas tak inteligentní, aby nezačali střílet napříkald rotačákem, když jim v cestě stojí kolega.
Po grafické stránce toho nelze Falloutu také příliš vytknout. Hra běží v neměnném rozlišení 640 x 480, jenž může dnešmímu hráči připadat trochu archaické, ale vzhledem k roku vydání se to dá omluvit. Jak jste již asi bystře zpozorovali, hra je kompletně 2D. Ač nízké rozlišení a 2D pohled již nejsou v dnešní době "in", grafika má své nezaměnitelné kouzlo a rozhodně naurazí žádného estéta. Každá lokace a každý detail je tvořen s maniakální precizností a s citem pro detail. Důkazem mohou být přiložené screenshoty, na kterých je vidět, že si grafici vyhráli i s obyčejným interfacem, který je notně oprýskaný a perfektně zapadá do zbídačených poměrů postnukleárního světa. Hra běhá i na kdejaké muzeální vykopávce a pro naprosto pohodové hraní vám stačí asi tak Pentium 166MHz a 32MB RAM.
Celková herní doba se při snaze plnit většinu questů protáhne asi tak na necelý týden hrubého času. A to v případě, že budete hrát několik hodin denně. A aby jste se na své dlouhé pouti nenudili, můžete se těšit na rozmanité prostředí postapokaliptického světa. Často se budete prohánět v polorozpadlých městech, kde je všudy přítomný odpad zpestřován podezřelými živly, nečestnými obchodníky a vychytralými gangy. Vyhýbat se vám nebudou ani temné kryptoidní jeskyně, rozlehlé pustiny a dokonce ani hi-tech bunkry a Vaulty. Přímo úměrně s déklou hry je spjato i množství všeho možného hardwaru, kterým si budete moci napěchovat inventář. Několik druhů brnění, velký počet zbraní a ještě větší počet kdo ví čeho, vám často zamotají hlavu a vy budete s težkým srdcem odhazovat nejméně potřebné věci, které již nepoberete.
Zkrátka a dobře, Fallout je dneska vlastně již legendární hra od stejně tak legendárního vývojářského studia. Každý kdo ještě neměl tu čest hrát tento skvos a má pocit, že tak stará hra mu již nemá co nabídnout, by se měl místo upejpání pustit do hraní, aby zaplašil své nepravdivé představy.
Stručný souhrn