Počítačové hry se dají připodobňovat k rozličným věcem či jevům. Například k drahokamu. Stejně jako tento vzácný šperk i hry mají mnoho stěn, vrstev a rovin, které z odlišného úhlu pohledu poskytují pozorovateli rozdílné zážitky a vjemy. Tak jako se v pečlivě broušeném drahokamu při světle lomí a odráží nespočet paprsků a tvoří společně jeden soudržný vizuální skvost i dobré hry jsou umně skloubenou kombinací mnoha rovin hratelnost. Příběh, dialogy, design, grafika, hudba a spousta dalších pilířů zábavnosti každé správné hry zaměstnává vývojáře po dlouhé roky. Ptáte se proč těmito jinotaji a přenesenými významy pitvám všeobecný pohled na hry v recenzi k Diablu 2? Odpověď je stejně tak prostá jako tato hra. Diablo 2 totiž názorně ukazuje, že díru do světa lze udělat i s drahokamem dočista placatým.
Jak jsem již v předchozím odstavci zmateně naznačil, Diablo 2 se oprostilo od mnoha složek klasických RPG her a buduje svůj úspěch na poli chytlavé jednoduchosti a megalomanské touze hráče vypracovat svou postavu až k ďábelské mohutnosti. Příběh zde můžete hledat pouze v několika málo monolozích hlavních postav a dialogy se zde raději nevedou. NPCčka jsou prostota sama a náročnost questů by se dala s úspěchem používat k testování umělé inteligence japonského budíku. Jak už to tak bývá, pokud někde něco schází, jinde to bude přebývat. Práci kterou si vývojáři ušetřili na implementaci všech výše zmíněných aspektů z části vložili do vývoje postavy, variability předmětů a jejich vzájemnému vztahu k akčnímu pojetí celé hry. Skutečně, náhodně generované předměty, brněním a helmami počínaje a prsteny s amulety konče, tvoří svou obrovskou škálou vlastností v podstatě lidské mysli zcela neuchopitelné množství kombinací. Zvlášť za přispění několika druhů drahokamů pěti odlišných kvalit, jenž po vložení do vhodných předmětů poskytují půvabné bonusy k rozličným statistikám. To vše spolu s pěti odlišnými herními charaktery (Barbar, paladin, kouzelnice, nekromancer a amazonka), z nichž každý má kromě čtyř hlavních vlastností i 30 svému charakteru unikátních kouzel a schopností, zaručuje hráči téměř nevyčerpatelné možnosti jak formovat a vylepšovat svou postavu. Tedy dokud ho variabilní možnosti formování postavy budou bavit víc, než stereotypní mlácení strašlivé laviny pekelných nestvůr.
Hodnocení některých her je ošemetná věc. Diablo 2 se na jednu stranu svou jednoduchostí nemůže srovnávat s mnohem komplexnějšími RPGčky klasického střihu, ale na druhou stranu je zde téměř nekonečná variabilita jak formovat svou postavu a sledovat dopad jejích nově nabytých dovedností na nespočtu nepřátel. Každý si musí rozhodnou, jestli mu to stačí k hernímu štěstí. Já sám za sebe prohlašuji, že nikoli. Při mém rozkouskovaném hraní Diabla 2 se mi mezi chvilkami jednotvárné akce do hlavy vkrádala myšlenka, jestli jsem nemohl naložit se svým časem lépe. Například sledováním nekonečným jihoamerických seriálů... tyhle dvě činnosti mají překvapivě mnoho společného...
Stručný souhrn
- Vytvořil - Blizzard Entertainment v roce 2000
- O co jde? - Izometrické a jednoduché akční RPGčko
- Klady - Replayabilita, pět odlišných charakterů, vývoj postavy, předměty, videa, hudba, grafika druhého aktu
- Zápory - Stereotyp, tupé questy, design map, intelektuální pusto, nízké rozlišení, malý rozhled
- Odhad ideální konfigurace - Pentium III 600 MHz, 128 MB RAM
- Verdikt - Pro chvíle nudy a pro fandy jednodušších RPG her, je Diablo 2 dobrou volbou
- CeBrkovo hodnocení - Spadá do kategorie Ostaní hry
- Datum vzniku recenze - 23. 9. 2007
- Poslední úpravy - 27. 6. 2020