Některé hry upadají v zapomnění jen pár měsíců po svém uvedení na trh. Jiné ani to ne. A na další je snad lepší ani nevzpomínat. Existují však hry, jenž v myslích hráčů žijí léta. Aliens versus Predator je jednou z nich. Troufám si tvrdit, že tato hra vděčí za svou dlouhověkost především dvou faktům. Je velice strašidelná a dosti obtížná. Nutno ovšem přiznat, že k druhé vlastnosti ji silně pomáhá nemožnost ukládat pozice, respektive s pomocí patche jen občas.
Ptáte se co že je to ten Aliens versus Predator vlastně za hru? Částečně vám mohou odpovědět okolní screenshoty. Jde o akční hru hranou z pohledu vlastních očí (prostě Doomovka), kde se můžete ztotožnit s třemi hratelnými charaktery. Jak už naznačuje název hry, dva z nich jsou příslušníky slavných filmových monster. Třetím do mariáše jest obligátní mariňák. Za každou z ras se skrývá vlastní kampaň s šesti misemi, vyjma vetřelce, jenž se musí spokojit pouze s pěti. Protože jsou však tvůrci této hry hlavy vychytralé a ví jak efektivně využívat výtvory svých designérů, otevřou se vám po dohráni hry bonusové mise. Ona efektivita a vychytralost je zakopána v prosté skutečnosti, že nejde o mapy nové, ale o ty, jenž si svou premiéru už dobyly v kampaních dalších hratelných ras. Pokud si dobře vzpomínám, všechny bonusové mise navíc hrajete "pozpátku" a abyste se v nich zas tak moc neorientovali, můžete se připravit na pár změn. Mezi ně patří hlavně jiný počet odlišně rozmístěných nepřátel a také rozdílný "příběh".
Jestli dovolíte, předložím vám na závěr tohoto stručného souhrnu jednoduchý kvíz v podobě stručných otázek. Máte rádi akční hry? Bojíte se rádi? Máte dostatek trpělivosti? Jste dobří hráči a vaše zápěstí a prsty dokáží rozehrát oslavný koncert přesnosti a reflexů? Pokud jste alespoň na tři z těchto otázek odpověděli "Ano", nevidím důvod proč byste se u této hry měli nudit.
Stručný souhrn