Luiší

Znaven tím vším, já odvrátit chci oči,
jen nevidět, jak dme se tvoje hruď,
jak myšlenky se víří, nebo točí,
jak vzpomínky mi berou všechnu chuť,

jak vilné sny se za soumraku vrací,
jak úsměv tvůj na fotce zasvítí,
jak slintají, jo, najdou se i tací,
jak křivky tvé maj lajky na síti,

jak voníš vždy, když odhrneš si vlasy,
jak sluší ti, ten krajkovaný šat,
jak slova tvá, mi v hlavě stále straší,
jak v partii mi dáváš denně mat.

Znaven tím vším, já zapomněl bych rád,
jen nemuset už dále milovat.