Fallout 2

Bylo, nebylo, za devatero horami, devatero řekami a za jednou obrovskou louží, kterou zeměpisci nazývají Atlantický oceán, existovala velká říše, jenž se hrdě nazývala United States of America... byla to mocná říše. Tato mocná říše se snažila udržovat mír na celém světě a měla k tomu strašlivé prostředky, říkalo se jim nukleární bomby. Ovšem nebyla sama, bylo víc mocných států, které disponovaly těmito "prostředky". A jak už to bývá, víc mocných pohromadě si nevěří a tak se stalo, že jedna z těchto mocností v jednom jediném osudovém okamžiku vypustila strašlivého nukleárního džina z láhve a změnila tak celý svět. Nukleární džin byl velmi mocný a všechno by zničil, nebýt jasnozřivé předvídavosti mocného národa U.S.A., jenž byl na vypuštění džina připraven... Chytré hlavy tohoto mocného národa daly postavit po celém svém území mohutné kryty, jenž nazývaly Vault a které byly s to ochránit některé obyvatele před strašlivým džinem. Otázka je, zda-li to byla chytrá předvídavost, či strašlivá vypočítavost. Po mnoho let žili stovky vyvolených jednoho konkrétního Vaultu hluboko po povrchem, ukrývajíc se před následky strašlivé katastrofy a nebýt jedné nepředvídatelné nehody, možná by se ukrývali dál. Ale stalo se, byl vybrán jeden statečný hrdina, jenž se musel vypravit na povrch a zachránit ostatní... ale svět se mezi tím změnil... tak strašně změnil... Cesta tohoto hrdiny byla úspěšná a zapsala se do dějin. Nyní, o několik desítek let později se malá vesnice založená právě tímto hrdinou zmítá na pokraji zkázy a jen jeden člověk ji může zachránit a to právě ty...

Toto je ve stručnosti odvyprávěný příběh, který předchází dobrodružství, jenž zažijete, jestli si zahrajete Fallouta 2. Ale vezměme to od podlahy, neboli popisem hry. Fallout 2 je RPGčko, odehrávající se na území USA, která byla postižena jadernou válkou. Fallout 2 se honosí přívlastkem "RPG" zcela právem, protože pravidla GURPS, podle kterých se řídí, patří k tomu nejlepšímu, co bylo na poli RPG her kdy použito. Základem je 7 prvotních vlastností (síla, vnímání, odolnost, charisma, inteligence, agilita a štěstí), které určují vaše fyzické a psychické přednosti a mezi než můžete při tvorbě postavy rozdělovat své body. Ovšem tím radovánky s tvořením postavy nekončí, dále si můžete (no, vlastně musíte) zvolit 3 dovednosti z 18-ti, na které budete mít talent a které se vám budou rozvíjet rychleji. Mezi tyto dovednosti se řadí jak bojové (střelné braně, boj zblízka, atd...) tak i nebojové (plížení, řeč, věda, atd...). A dále si musíte ještě zvolit dva charakterové rysy, které vám dávají nějaké speciální bonusy, ale na druhou stranu také postihy (napřáklad charakterový rys "mrňous" vám zvýší obratnost o jeden bod (o 10%), ale zase na druhou stranu vám klesne vaše nosnost). Nakonec už zbývá vybrat si pohlaví, věk a jméno a hurá do hry. V samotné hře pak získáváte zkušenostní body klasickým způsobem, to je za zabijení nepřátel a za plnění questů. Máte-li nastřádáno dost bodů k postupu na další level, zvýší se vám počet životů (v závislosi na odolnosti) a dostanete určitý počet bodů (jejich počet závisí na inteligenci), které si rozdělíte mezi, výše zmíněných, 18 dovedností. To ale není všechno, při postupu na každý třetí (popřípadě čtvrtý) level, dostanete možnost si vybrat z obrovského množství perků (jejich dostupnost je určena vaším současným levelem a vašimi vlastnostmi - "poloslepá" postava s mizerným vnímáním samozřejmě nikdy nezíská například možnost používat perk sniper), které vám přidávají speciální výhody jak v boji, tak například v diplomacii. Samotných 7 základních vlastností je během hry takřka nemožné příliš měnit. Záměrně říkám takřka, protože možnost je sem tam trochu zvýšit se vám naskytne, ale rozhodně během hry nepředěláte idiota s inteligencí 2, na génia. Proto při tvorbě postavy dobře važte, jakým způsobem budete hru hrát a tomuto stylu hry přizpůsobte tvorbu vaší postavy.

Když už jsem nastínil začátek příběhu a rozepsal se o RPG prvcích, budu vkusně pokračovat popisem zvukové a grafické stránky hry. O hudbě nemá cenu se příliš rozepisovat, je jedním slovem fantastická a dokonale ladí s ponurou atmosférou postapokaliptického světa. Grafika je samozřejmě 2D a je nastavena na neměnném rozlišení 640 x 480. I přes toto nízké rozlišení a slušné stáří hry, má grafiky jisté kouzlo a rozhodně ani v dnešní moderní době neurazí. Ba právě naopak... staré a oprýskané budovy, polorozpadlý nábytek, všudypřítomné harampádí, nepřátelé a dokonce i tlačítka a rozhraní vůbec, je tvořeno s nádhernou pečlivostí, která na vás dýchne nepopsatelnou atmosférou. Na plynulé rozhýbání celé této nádhery, vám postačí něco kolem Pentia 166MHz. Například můj otec dohrál Fallouta 2 na 486/60MHz... pravda, pohyb po světové mapě byl dost pomalý...

A nyní přichází to nejdůležitější, na co bez tak všichni čekáte, popis hratelnosti. Ta je jedním slovem ohromující. Po úspěšném přečkání (rozumněj přežití) všech nástrah chrámu zkoušek, se po splnění několika lehčích questů rozloučíte se svou rodnnou vískou a zamíříte vstříc nejasné budoucnosti. A v tento okamžik se začíná dovíjet něco, co není hráčům kvalitních RPGček vůbec neznámé... přicházíte jakož to "zaostalý barbar", jenž nikdy neoupusti "hranice" své vesnice, do naprosto cizího města, plném podezřelých jedinců, soupeřících gangů a nebezpečných vyvrhelů, kterým jde jen o vlastní cíle. A už je jen na vás, jakým způsobem se rozhodnete zde přežít... způsobů je mnoho a cest spousta... Nejvíc mě nadchla "naprostá" svoboda a to jak cestování, tak i svoboda jak řešit rozličné problémy. Když vyjdete ven z města, ocitnete se jako malý křížek na mapě severní ameriky a můžete si vyrazit kam vás nej nohy ponesou. Tímto způsobem můžete objevovat nová města (ale nemusíte, o jejich poloze se můžete přesně dovědět z rozhovorů a pak jít na jisto) a rovněž se vám sem tam poštěstí narazit na rozličná setkání (jak přátelská, tak i nepřátelská). A budete li mít obzvlášť štěstí, natrefíte i na speciální lokace... ty netřeba popisovat, až se tak stane, tak to poznáte. Ale jak jsem již poznamenal, pod pojmen "naprostá svoboda" se skrývá i svoboda konání. Ve hře se dá spousta problémů vyřešit několika způsoby, dobrým příkladem je například otázka, jak se dostat do Vault City. Odpovědí je několik, budete-li dostatečně velký idiot (inteligence asi na 2), vezmou vás tam sami, jakož to pomocnou sílu. Budete-li mít u sebe kůže z Geckose, můžete se tam dostat jako obchodník. Další možností je ukrást chlapíkovi, jenž před branou rozhoduje kdo vstoupí a kdo ne, propustku. Rovněž můžete podmáznou zástupce onoho chlápka a získat tak falešnou propustku, na kterou vás tam taky pustí. Já osobně jsem si "koupil" tu falešnou propustku, pak jsem onomu "nelegálnímu prodavači propustek" začal vyhrožovat, že to na něj bonznu, jestliže mi nezaplatí a poté co mi se skřípěním zubů zaplatil jsem ho napráskal a za odměnu jsem dostal pravou propustku. Pokud je vaše postava inteligentní a má vysokou schopnost řeči, můžete se pokusit "celníka" přesvědčit o důležitosti vašeho vstupu do města. Vyřešení problému s lokalizací tábora nájezdníků bude korunováno také denní propustkou. Další možností je samozřejmě prostě všechny postřílet a dostat se do města hrubou silou. A kdo ví, třeba jsou ještě jiné možnosti... Jak vidno z předchozího líčení, budou questy a možnosti jak řešit rozličné situace správně "drsňácké" a reálné, což je myslím příjemná změna oproti klasickému scénáři "zachraň princeznu", či "potrestej zlého kouzelníka", tak dobře známému z početného zástupu fantasy RPGček.

Protože je zkažený svět Falloutů velmi nebezpečný a množství přátelských bytostí k poklábosení je dostatečně vyváženo množstvím nepřátelských forem života (a to jak humanoidních, tak i těch méně lidských), je možnost cestovat ve Falloutu 2 v doprovodu několika NPC, které můžete přibrat do party (jejich maximální počet závisí na vašem charisma...) obvykle poté, co je vytáhnete z nějaké šlamastiky, nebo jim píchnete s nějakým problémem. Toto najímání spolubojovníků vám vřele doporučuji, jednak proto, že někteří z nich se umí v boji setsakramentsky ohánět a také z toho důvodu, že někteří disponují potřebnými schopnostmi, jako například opravování, či léčení. Další výhody vyplývající z cestování ve větším počtu je možnost nechat nést vaše společníky težké předměty, které nejste s to pobrat. Škála postav k najmutí je opravdu pestrá a zahrnuje jak lidské postavy, tak mutanty, jednoho robota nebo dokonce psy. Nemohu se nezmínit o domorodém Sulikovi, které ho budete mít možnost potkat již v prvních fázích hry. Tento dobrák od kosti (ehm, a to jak v přeneseném slova významu, tak i doslova :-)), se svým agresivním stylem boje a neopakovatelnými hláškami musí vrýt do paměti snad každému. Pohled na něj, jak se vrhá hlava nehlava do nejprudší šarvátky a rozdává kladivem rány na všechny strany je opravdu nezapomenutelný.

Když už jsem zmínil NPCčka a jejich bojové schopnosti, nezbývá mi než se rozepsat o boji podrobněji. Když začne boj (někdo na vás zaútočí, nebo vy sami začnete bojovat), přepne se hra do tahového režimu a jednotlivý aktéři se střídají v provádění akcí. Máte tak neomezenou dobu na rozmyšlení, co budete provádět a tak se nemůže stát že uděláte zbrklou chybu. Počet úkonů, které můžete během času na rozmyšlenou provádět, záleží na počtu vašich akčních bodů (jejich počet závisí na vaší agilite, neboli hbitosti). Například jeden krok vás bude stát 1 akční bod, výstřel z běžná zbraně 5, mířený výstřel (mířený výstřel sice snižuje šanci za zásah, ale na druhou stranu se vám může například podařit mířeným zásahem do oka, oslepit protivníka), či dávka 6, atd... Vaše oddané spolubojovníky můžete v boji ovládat jen díky několika předem daných příkazů (skripty), podle nichž se pak v boji snaží řídit. Ony příkazy se u jednotlivých členů vaší party dost liší a přesně vystihují povahu toho kterého člena vaší party (pokud si dobře pamatuji, tak například Sulikovi nebylo možné nastavit, aby se v boji choval zbaběle a utíkal už při minimálním zranění). Sice tak nemáte svou družinu dokonale pod kontrolou, jako například v sáze Baldur's Gate, ale přesto si můžete pomocí oněch příkazů docela dobře zvolit, jakou taktiku v boji budete uplatňovat. Trochu mne mrzí, že nemůžete při přechodu na další level vylepšovat kromě své vlastní postavy, i vaše NPCčka (vylepšují se sami)... ale na druhou stranu je možná dobře, že jsou vaši společníci vlastními pány, protože to do bojů přidává prvek napětí a člověk se tak docela těší, co zas ta vaše parta bude v boji provádět za "netaktické kejkle" :-).

Ovládání a ergonomičnost rozhraní je ve Fallout 2 vyřešena také celkem dobře. I když se na první pohled může zdát, že uživatelská přívětivost rozhraní není až tak podstatná věc, které by mohla nějak výrazně promluvit do celkového hodnocení, není tomu tak. Špatně a zmateně vyřešené ovládání, kde je nutno se prokousávat přes nelogická sub-menu a chaoticky rozmístěná tlačítka, muže udělat sebelepší hru místy strašně otravnou... to naštěstí není případ Falloutu 2. Veškeré dění na obrazovce se dá naprosto bez problémů ovládat jen pomocí vašeho ergonomického hlodavce, čehož jsem dokázal já sám fikaně využívat a nejednou mne mohla okolo se motající rodina spatřit, jak si pohodlně ležím částečně v posteli a částečně na přistavené židli a ovládám svého vyvoleného (a potažmo tvořím dějiny postapokaliptického světa) pouze nataženou ručkou, svírajíc optickou myšku od nejmenovaného výrobce operačních systémů. Z tohoto klidu vás samozřejmě nevyruší ani akční část hry, která se (jak jsem již podotkl) odehrává v tahovém módu. Jediné, co bych snad ovládání vytkl, je docela nešťastně vyřešené přehazování věcí mezi vašimi spolubojovníky. Když chcete někomu něco předat, musíte s ním začít rozhovor a dostat se přes dvě menu do toho správného "okna". A což teprve, když chcete rozdělit své věci mezi více NPCček (náboje, stimpacky, ...)... Tento "problém" byl skvěle vyřešen v ostatních hrách BioWare a Black Isle, kde bylo přehazování věcí díky portrétům na pravé straně jedna báseň.

Celková rozsáhlost hry je stejně jako u všch ostatních her od Black Isle a BioWare značná. Ruku v ruce s délkou hry jde i rozmanitost věciček, kterými si budete moci napěchovat inventář. Množsví brnění, spousty léků na všechno možné (jedy, radiace, zranění,...), nějaké ty drogy, a v neposlední řadě řada zbraní vám zaručí, že slušnou část hry strávíte u obchodníka... ať už jako čestný zákazník, nebo jako sprostý zloděj. Pestrá je i paleta prostředí, které budeto mít šanci navštívit... samozřejmě pestrá v rámci postapokaliptického světa. To znamená, že se budete často prohánět mezi polorozpadlými a zanedbanými domy, jejichž špinavý a šedý nádech budou zpestřovat převážně ženy, které matka příroda obdařila atraktivní figurou a špatná doba chabou morálkou. Podíváte se i do nějakých těch podzemních dungeonů, hi-tech bunkrů a občas vás vaše nohy zenesou i do šťastnějších míst, kam se pomalu vrací životní úroveň doby předválečné.

Hmm, tak nějak pořád nevím, jak tuhle recenzi ukončit... byla to krásná hra, hrozně rád na ni vzpomínám... nádherně ponurá atmosféra, velice pěkné dialogy, zajímavé questy... byl jsem tehdy hrozně smutný, když jsem ho dohrál... smutný, že už je to všechno za mnou... no nic, zkrátka a dobře, Fallout 2 je pro mne nejlepší čistokrevné RPGčko, na kterém mě nejvíce upoutala jeho ponurá atmosféra, reálné prostředí (nejen světem Forgotten Realms živ je člověk) a hlavně obrovská svoboda konání, která dává člověku pocit, že se pohybuje ve skutečném světě a ne jen v předem "našablonovaném jevišti"...

82 kB 135 kB 112 kB 136 kB 124 kB 117 kB 129 kB 110 kB 115 kB 131 kB 105 kB 104 kB 125 kB 111 kB 136 kB 101 kB 115 kB 109 kB 94 kB 115 kB 64 kB 107 kB 101 kB 89 kB

Stručný souhrn